Dokument o jedné z českých vesnic v Rumunsku, životě v ní,
o lidech, kteří mají k naší vlasti blížeji než by se zdálo, o jejich
pracném a těžkém životě a výpravě s cílem, pomoci krajanům při
sklizních.
Na jihu Rumunska, v horách nad soutěskami Dunaje, nalezneme šest
českých vesnic – Svatou Helenu, Gerník, Rovensko, Bígr, Eibentál a
Šumici. Ve vesnicích se česky mluví, zpívá i učí ve škole. Je až
k neuvěření, že jsme na hranicích Balkánu a naši krajané zde žijí
téměř dvě stě let…
Cílem naší čtyřčlenné výpravy byla největší česká osada Gerník.
Nechtěli jsme přijet jako obyčejní turisté, ale zapojit se do prací na
polích při sklizních a tak poznat život místních lidí zblízka…
V roce 1823 se po Dunaji vydali čeští kolonisté do tehdejšího
pohraničního pásma rakouské monarchie, aby zde v horách založili vesnice
a těžili dřevo. Dnes jich tady žije necelé dva tisíce v šesti ryze
českých vesnicích (Svatá Helena, Gerník, Rovensko, Eibentál, Bígr,
Šumice).
Turistika
Nádherně členitý karpatský masiv rozkládající se nad Dunajem nabízí
ideální podmínky pro pěší turistiku i pro cykloturistiku. České vesnice
jsou propojeny značenými turistickými cestami, které vedou kolem
nejatraktivnějších míst, kolem jeskyní, vodních mlýnků a krasových
kaňonů. Dunajská soutěska nabízí nejenom úchvatné výlety, ale
i možnost rybářských pobytů u krajanů.
Tradice
Do dnešních dnů si krajané v Banátu uchovali zvyky a tradice, které si
přivezli z domova. Ve vesnicích se proto domluvíte čistou češtinou,
hospodyňky vám nabídnou české koláče a řízky a večer spočinete
v babičkovských duchnách. Během pobytu můžete hospodáři pomoci hrabat
seno, kosit a mlátit obilí, péct chleba nebo mlít na kamenných
mlýncích.
Příroda
Šetrné tradiční zemědělství zachovalo neporušenou krajinu
s množstvím živočichů i vzácných rostlin a s výhledy, které
připomínají Ladovy obrázky. Množství jeskyní, krasových potůčků,
skalních útvarů tvoří společně se zachovalou lidovou architekturou
salaší a vesnic unikátní prostředí ideální pro odpočinek, rekreační
sport nebo rodinnou rekreaci.
Citováno ze stránek banat.cz, kde
naleznete podrobné informace o turistice, vesnicích a ubytování
v Banátu.
O natáčení
Dovolíme si ocitovat pár úryvků z deníku:
S Aškou přistupujeme do vlaku na Budapešť, kterým jede Šára a Bára.
Vyprávíme, Šára zašívá sukni a Bára mi předává kameru, kterou dle
mnou kreslené mapy čimického sídliště vyzvedla od jí neznámého Cracka.
Pokus natočit cestovatelský film začíná bezradným pohledem a otázkou:
„Nevíš jak se to zapíná?“
Orşova. Vlak mizí z hledáčku kamery a vzápětí přistupuje policista
s nekompromisním: „No photo, please!“ Naštěstí mu stačí, že kameru
schovávám do brašny.
Hned po snídani, která opět mile překvapila, vyrážíme s Aškou a
Bárou udělat rozhovor s panem Boudou. Máme připravené nějaké otázky,
ale že jsme nikdy žádný rozhovor nedělali, moc nevíme jak se posadit, kam
postavit kameru a podobné detaily. Ale k samotnému rozhovoru. Pan direktor
(ředitel) mluví o škole, Gerníku i o minulosti a perspektivě českých
vesnic. Povídání je to zajímavé, místy docela smutné, neboť pan Bouda
všechny problémy vidí a mluví o nich naplno. Loučíme se po více než
hodině plní dojmů a vracíme se na pekárnu.
Titulky
účastníci
Šára
Jura
Aška
Bára
kamera
Jura
Šára
střih
Jura
scénář
Jura
Aška
Šára
průvodní slovo
Filip
fotografie
Jura
Bára
Hudba
V tom našem Gerníku
gernická kapela Bohemia
Daleko, široko… 2006
Za tú horú Švestkový knedlíky Na Pankráci Okolo Hradce
Josef Mašek
živě 2010
Ara more, ara more khatar ma Načo pôjdem domov Tancuj, tancuj, vykrúcaj
Horňácká cimbálová muzika Kubíci
Gajdošská muzika ze Starého Poddvorova
živě 2010
Milý synu Slyš má milá, slyš
gernická kapela Bohemia
Daleko, široko… 2006
Děkujeme
Crackovi za zapůjčení kamery
Jendíkovi, Dominikovi a Crackovi za pomoc se střihem
místním lidem za spolupráci při natáčení
Merhautovým, Maštalířovým a Nedvědovým za ubytování a pěkné
přijetí